Čtyřnásobná mistryně republiky v krasobruslení v letech 1947-1950, pátá na ZOH ve Sv. Mořici v r. 1948, třetí na ME v Praze v r. 1948, druhá na ME v Miláně v r. 1949, první na ME v Oslu v r. 1950, první na MS v Paříži a Londýně v letech 1949 a 1950.

Ač narozena v Praze, nedá dopustit na Husinec, který je jejím nejmilejším místem z doby dětství a mládí. Její dědeček Antonín Knops vlastnil v Husinci malou přádelnu a byl dlouhá léta starostou obce i místní organizace Sokola. Malá Ája zde trávívala prázdniny.

K bruslení se dostala paradoxně díky tomu, že během II. světové války Němci zavřeli pro civilisty hory a ona se nemohla věnovat milovanému lyžování.

Po zisku 2. titulu mistryně světa se pod vlivem tlaku, který na ni začal komunistický režim vyvíjet, rozhodla emigrovat. Do svých 35 let pak byla hvězdou „Ice Capades“, největší americké lední revue. Poté se provdala za úspěšného Čechoamerického restauratéra Pavla Steindlera, ale kromě pomoci manželovi se věnovala i výchově talentů a podpoře čs. krasobruslařů při sjednávání profesionálních angažmá.

Krédem Áji Vrzáňové je přímost, upřímnost a optimismus. Tvrdí, že když je dostatek vůle, cesta k cíli se vždycky najde. Od r.1989 se do Čech se pravidelně vrací. Více si můžete přečíst třeba v knize rozhovorů Václava Maliny s osobnostmi vzešlými z jižních Čech „Všechny cesty vedou na Jih“, podle níž je tento medailon zpracován, nebo v její autobiografii.