Na husineckém hřbitově, po pravé straně hlavní cesty přímo u kraje je hrob, který upoutá zvláštním označením. Na kolmé desce šikmo sražené je umístěna vrtule vojenského letadla. Text na desce nás seznámí s husineckými rodáky, kteří jsou zde pochováni: dva bratři Rysové, oba letci, kteří tragicky zahynuli v roce největšího ohrožení naší první republiky.
Rodina Rysova žila v domku č.51 na kraji náměstí, přímo pod kostelem Povýšení sv.Kříže. Otec našich letců měl malý obchod – trafiku a drobné papírnictví – a kromě toho ještě na husineckém nádraží skladiště s prodejem uhlí a vápna. Byl váženým občanem, velkým vlastencem a dlouhá léta náčelníkem obce sokolské.
První zahynul mladší bratr, četař čsl.armády, pilot-akrobat VLASTIMIL RYS. Přihlásil se k letectvu v akci „Tisíc nových pilotů“ v době, kdy bylo zapotřebí zvýšit počet pilotů k obraně země, především u stíhacích letadel. Vlastimil se brzy zařadil mezi tehdejší elitu, jakou představovala jména letců-akrobatů Nováka a Širokého. Dne 23.června 1938 se piloti připravovali k slavnostnímu vystoupení a armádnímu dni, kterým končíval všesokolský slet. Tři letadla se při nácviku monogramu TGM na obloze dostala do kolize a dva letci přitom zahynuli – jedním z nich byl i četař Vlastimil Rys. Stalo se to na Smíchově, v místech zvaných „Na Hřebenkách“.
Pohřeb četaře Vlastimila Rysa se konal v Husinci 26.června. Při rachotu motorů tří stíhacích letadel, která se vznášela nad otevřeným hrobem, došel pohřební průvod z domu smutku na místní hřbitov. Rakev se zesnulým pilotem byla připoutána na trupu letadla, kolem kráčeli sokolové v krojích a vojáci se skloněnou puškou. Maminku letce-hrdiny podpíral bratr a Vlastimilova snoubenka s bílými květy v náručí. Otec šel spolu s druhým bratrem-letcem Milošem a nadporučíkem Novákem. Ten se nad hrobem s dvaadvacetiletým druhem rozloučil. Statečná matka tenkrát řekla: „Byl to můj dar na obranu státu.“
Přesně měsíc na to, 23.července 1938 zahynul i druhý Rysův syn, letec – nadporučík MILOŠ RYS ve věku 24 let. Stalo se to při havárii jeho letadla během polního cvičení mezi Cerhovicemi a Borkem nedaleko Českých Budějovic. Letadlo vzlétlo na letišti u Hosína a pak už jen očitý svědek tehdejší události dosvědčoval: ….Osudná zatáčka vlevo, letoun klouže po křídle, naráží na zem, oslnivé světlo, letoun hoří a pohřbívá v troskách nadporučíka Miloše Rysa“. Vysoký nadporučík v modrém stejnokroji, s krátkým kordem u pasu, jak jej i husinečtí mohli vídat, se sem již živý nevrátil. Byl pohřben také za veliké účasti lidí vedle svého bratra Vlastíka dne 26.července 1938.
K rodině Rysů, která měla pět synů, patřil i syn Jaromír, úředník, který byl zatčen gestapem 25.října 1939 v Praze pro vojenskou přípravu národního odboje. Byl vězněn na Pankráci a 11.listopadu 1939 převezen před lidový soud do Berlína. Tam byl odsouzen k pěti letům káznice pro velezradu a převezen do Waldheimu. Zde byl držen do 3.11.1944. Po vypršení trestu však jako vězeň s označením „návrat nežádoucí“ poslán do Terezína. Zde byl osvobozen 5.5.1945, když vedení tábora opustili Němci a zemi se dostalo svobody.