Řeka Blanice odedávna škodila Husinci svými pravidelnými záplavami vždy na jaře a na podzim. Při povodních obvykle byla zatopena celá dolní část Husince, stejně jako rozsáhlé území od Záblatí do Vodňan. Výstavba přehrady byla zvažována již v roce 1910. Po mnoha jednáních ve 20. létech a začátkem 30. let minulého století byl konečně projekt vypracován a po získání prostředků bylo v roce 1934 započato se stavbou. Stavební kámen (žula) se dovážel sem lanovkou z malého lomu na Kobylí hoře u Žernovic. Dnes na tomto místě je zbudován velkolom, z něhož se denně vozilo 14 vagónů tříděného drceného kamene pro stavbu jaderné elektrárny Temelín.

Stavba přehradní hráze pokračovala v prostoru bývalé vojenské střelnice v údolí řeky Blanice až do září 1938, přerušena byla mobilizací, pak se znovu v práci pokračovalo do dubna 1939 (tedy po vzniku tzv. „Protektorátu Čechy a Morava“) a konečně dne 23. června 1939 byla hráz předána do užívání. Náklady na výstavbu dosáhly 16 miliónů korun.

Její zděná hráz je vyklenutá proti vodě, tížní strana je postavena z lomového kamene, líc z řádkového zdiva. Hráz je vysoká 34 metrů, v koruně má délku 197 metrů. Vodní plocha činí 61 hektarů a maximální hloubka je zde 25,5 metru.. Maximální objem přehrady se počítá na 6,55 miliónu m3 vody.

U přehrady byla v letech 1950 až 1954 vybudována hydroelektrárna s horizontální kaplanovou turbinou o výkonu 490kW.

V letech 1939 – 1945 hrází probíhala hranice protektorátu Čechy a Morava.